Tichošlápek a Opice - Třetí část

16. listopadu 2013 v 8:00 | Isabell
Zjisťuji, že zamilovaný scény prostě psát neumím, nikdy nedokážu přesně vše popsat. Ale snad se vám to bude líbit i tak. :)


"Ty moje opičko..." při pomyšlení na toto oslovení se dívka, která opět koukala jen z okna usmála. Nechápala co se to v té koupelně stalo, ale asi ani chápat nechtěla. Duležité je, že se to stalo. Bylo to nadherné. Krásný polibek, škoda jen, že je Dora vyrušila.

Byli asi čtyři hodiny ráno, Sarah seděla na parapetu okna a dívala se ven.

Byla ještě tma, zrovna přes zahradu něco proběhlo, asi myš.

Přemýšlela co bude dál, nikoliv snad se Siriusem a s ní, ale se světem, kterém žila. V kouzelnickém světě.

Dostane se Voldemort k moci, až tak daleko, jako před patnácti lety? A co se stane s ostatními?

Tyto otázky ji trápili už delší dobu, ale nechtěla o tom s nikým mluvit. Vždycky si hrála na tu silnou dívku, kterou jen tak nic nerozhází. Ne, ona si na nic nehrála, doopravdy taková byla. Ale někdy je toho na člověka příliš.

Vzdala to, šla se převléknout. Vzala si na sebe tmavě modré džíny a bílé tričko s nápisem Sudičky. Pak šla do koupelny, kde se upravila a svázala si vlasy do francouského copu.

O pár minut později už stála na schodech a šla do kuchyně, tentokrát byla prázdná, všichni ještě spali. Docela jí to zamrzelo, chtěla si s někým popovídat, ale co by taky čekala v takovou ranní dobu.

Udělala si černý čaj a namazala chléba marmeládou, kterou našla ve skříni. Usadila si ke stolu a pomalu začala snídat.

Najednou se z chodby ozvali kroky. Zničeho nic najednou ustáli, ve dveřích se objevila hlava Siriuse, tvářil se velice překvapeně.

"Ahoj, copak ty tady?" řekl, z jeho hlasu bylo znít, že pořád vzpomíná na včerejšek.

Pokrčíla rameny. "Nemůžu spát, a pročpak si vstával ty?"

"Protože jsi malá opička, která dupe jako slon, když jde po schodech." zašklebil se. "Ne, dělám si srandu, no i když..."

"Jóó tak opičky dupou jako sloni? A pejsci, ti asi ťapou potichu, že." rozesmála se.

Sirius se na ni díval a nemohl s ní spustit oči.

Je tak krásná, když se směje, ty její oči jí vždycky úplně září. - Chlape, ovládej se trochu! Je jí šestnáct! - připoměl mu hned hlas rozumu.

Usadil se vedle Sarah, a jen ji pozoroval, koukali si přímo do očí.

Sarah pocítila touhu se k němu přitisknout a už se nepustit. V břiše jí začalo šimrat hejno motýlku.

Bylo to jako kdyby ty dva přitahovala neznámá energie. Nebo možná, že známá - láska.

Tichošlápek jí něžně hladil po tváři. Sar uskutečnila to po čem oba toužili, sedla si mu naklín a políbila ho na jeho krásné plné červené rty. Celým tělem jí projela záchvěv elektrického proudu.

Sirius, i když byl ze začátku trochu překvapený, se nenechal dlouho pobízet, převzal iniciativu. Rukama ji zajel do vlasů, druhou jí hladil záda. Začal jí líbat krk, dívka se prohýbala slastí. Nikdy nic krásnějšího nezažila.

Z chodby se ozval rachot. Dvojce od sebe skoro odskočila rychlostí blesku, naštěstí to byl je Krátura, který šel do sklepa, ani si nevšiml, že někdo v kuchyni.

Sirius se kouknul na Sarah a jejich pohledy se střetli, pak se začali naráz společně smát.

"Uvědomuješ si, že sem mohl kdokoliv vtrhnout a najít nás tady..." oznámil Tichošlápek a nahnul se a políbil dívku, kterou miloval.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 HanicZka HanicZka | Web | 16. listopadu 2013 v 18:27 | Reagovat

Pěkný blog :)

2 Krabičkáchodsirek :D Krabičkáchodsirek :D | 16. listopadu 2013 v 20:47 | Reagovat

Nádherný článek. Opravdu hezky píšeš. Určitě si přečtu i jiné části. Jinak hezký blog!

3 °Alex °Alex | Web | 17. listopadu 2013 v 11:37 | Reagovat

Pekná časť, len mohla byť dlhšia a mohlo tam toho byť viac. Napríklad to, že po ulici prebehla "asi myš", tak to ma chytilo. Mohol to byť Peter! :D Som zvedavá, čo bude ďalej :).

4 emily emily | 17. listopadu 2013 v 13:56 | Reagovat

pěkný článek
co bude dál? :O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama